farní kostel sv. Václava
O místu:
Kostel svatého Václav v Trutnově 2 - Horním Starém Městě
je římskokatolický, orientovaný kostel v Horním Starém Městě, části města Trutnova. Je farním kostelem farnosti Trutnov II - Horní Staré Město. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Historie
Kostel je zmiňován roku 1313. Je nejstarší dochovanou stavební památku v Trutnově.
Architektura
Základ stavby je raně gotický s dalšími slohovými přestavbami. Je dokladem vývojových stavebních etap sakrální architektury. Z dob náboženské reformace jsou na západní straně věže z roku 1581 tři kamenné hlavy, z nichž jedna údajně patří Martinu Lutherovi. Z renesančního období je fragment malovaného kvádrování v červené barvě na JZ nároží. Mírně obdélníková loď je plochostropá, uzavřená čtvercovým presbytářem. Presbytář má gotickou klenbu s klínovitými žebry. K presbytáři na severní straně přiléhá sakristie s oratoří v patře. Ve věži je od roku 1609 zavěšen zvon o váze 1100 kg, který je největší v okolí.
Interiér
Barokní hlavní oltář pochází z počátku 18. století a je tvořen monumentálním portálem se sochami andělů. Oltářní obraz patrona kostela svatého Václava od malíře Ignáce Russa je z poloviny 18. století. Vedlejší oltář Panny Marie Pomocné na severní straně kostela pochází z roku 1810. Cennou památkou je renesanční dřevěný polychromovaný epitaf – náhrobní deska rodiny královského lesmistra Kašpara Nusse, který zemřel roku 1606.Horní Staré Město (německy Oberaltstadt) je místní část města Trutnova. Na starších mapách se objevuje pod názvem Hořejší Staré Město. V místní hantýrce bývá Horní Staré Město označováno jako "Horňák" anebo zkratkou HSM. Přes HSM prochází silnice I/14, tvořící jeho obchvat a silnice II/300. Od roku 1871 vede zástavbou železniční trať Trutnov – Svoboda nad Úpou, na níž na území HSM leží zastávky Trutnov-Staré Město, Trutnov-Zelená Louka a Kalná Voda, na které žádné vlaky nezastavují.[3] V HSM končí autobusové linky trutnovské MHD č. 1, 2, 4 a 6 a procházejí tudy příměstské linky systému IREDO.
Historie
Již v 11. století se na říčních ostrovech rozkládala slovanská osada Úpa, s důležitým brodem přes řeku na staré cestě do Slezska (přes Žacléř) a do Krkonoš. Jádro osídlení bylo soustředěno kolem dnešního kostela svatého Václava, kde původně stávala i vodní tvrz – sídlo zdejší moci.Ves byla často ničena povodněmi a poté, co byla hraničním hvozdem proklestěna nová cesta do Slezska přes Bernartice, začala ztrácet význam. Obyvatelstvo i správa autonomního Manského kraje se přesunuly o 3 km po proudu do nově založeného města Úpy. Zpočátku byly obě obce stejného jména odlišovány jako Úpa první a Úpa druhá, či Úpa I a Úpa II. Později, když bylo nové město cizími kolonizátory přejmenováno na Trutnov, začalo se Úpě říkat Starý Trutnov. Jako protiklad k novému městu Trutnovu pak vzniklo označení Staré Město. A protože jsou podhorské vsi protáhlé až několik kilometrů, byly často rozdělovány na Horní a Dolní, což byl i příklad Horního Starého Města a Dolního Starého Města.
Horní Staré Město bylo povýšeno na městys roku 1904. Spolu s povýšením obdrželo od císaře Františka Josefa I. znak. Již před druhou světovou válkou mělo Horní Staré Město okolo 4 tisíc obyvatel, převážně německé národnosti. Proto byl městys spolu se sousedními obcemi v r.1938 připojen k Říši. Roku 1947 bylo Horní Staré Město spolu s Poříčím, Volanovem a Voletinami spojeno s Trutnovem, čímž vznikl Velký Trutnov, později jen Trutnov.
Horní Staré Město má v současnosti okolo 9 tisíc obyvatel, což je asi třetina všech obyvatel Trutnova. Je to zapříčiněno hlavně největším městským sídlištěm Zelená Louka (původně sídl. 9. května), které v první fázi vznikalo na poslední nezastavěné louce (odtud název). V dalších fázích už byla nemilosrdně likvidována původní zástavba a namísto ní stavěny panelové domy. Po roce 1989 byla výstavba dalších paneláků překotně zastavena a sídliště zůstalo nedokončené. Přednost dostaly služby a obchody, které pomalu zaplňují prázdné proluky. Centrem tisíciletého Horního Starého Města je dnes proto spíše prostranství okolo obchodních středisek na sídlišti Zelená Louka, načež původní historické centrum u kostela v Horské ulici upadá.
- Starý hřbitov se rozkládal kolem kostela a pohřbívalo se na něm až do roku 1892. Památku na něj dodnes dokazují náhrobní desky v hřbitovní zdi, která je považována za někdejší hradby vodního hradu.
- Fara se nachází v areálu kostela sv. Václava. Adresa Horská 64 je trochu matoucí, protože se musí vždy přiřadit Horní Staré Město, jinak by navigace ukazovala na Horská 64 Střední Předměstí, kde jsou obchody...
Přehled duchovních správců
- 1923–1941 R.D. Franz Xaver Endt (farář, † 16. března 1944 v nacistickém vězení ve Slezsku)
- 1950–1951 R.D. Josef Blahník (1918 – 23. 11. 1989) (interkalární administrátor)
- 1951–1990 R.D. František John (17. 3. 1921 – 1. 9. 1990) (interkalární administrátor)
- 1990–1992 R.D. Antonín Forbelský (administrátor)
- 1992–1994 R.D. Bohuslav Půlkrábek (1. 9. 1950 – 27. 8. 2009) (administrátor)
- 1994–1999 R.D. Mgr. Ivan Havlíček (administrátor)
- 1999–2002 R.D. Jaroslav Štancl (administrátor)
- 2002–2003 R.D. Jindřich Hibner (administrátor)
- 2003–2007 R.D. Mgr. Jaroslaw Furtan (administrátor)
- 2007–2014 P. Dariusz Mogielnicki, MSF (administrátor)
- od r. 2013 R.D. PhDr. Mgr. Jiří Pilz (výpomocný duchovní)
- 2014–2020 P. Theodor Mateusz Pajak, MSF (administrátor)
- 2020–2022 P. Andrzej Deniziak, MSF (administrátor)
- od 1. 8. 2022 R.D. Mgr. Petr Boháč (farář)
Nejbližší události v místě (rozmezí od 19.2. do 1.3.2025)
Den | Čas | Druh | intence |
---|---|---|---|
neděle 23.2. |
08:00 | Mše svatá |